Jdi na obsah Jdi na menu
 


Robert Nesta Marley se narodil 5. února roku 1945 ve vísce Nine Miles, která leží ve farnosti svaté Anny na ostrově Jamajka. Jeho otec, kapitán Norval Marley, byl britský vojenský důstojník a matka, Cedella Booker, jamajská prodavačka. Krátce poté co se Bob narodil, jeho otec od rodiny odešel, a tak zůstali s matkou sami. Později se odstěhovali do Trench Townu, který tvoří západní část hlavního města Jamajky - Kingstonu. Bob tam následoval svou matku, která hledala ve velkoměstě pracovní příležitosti. Zde Bob strávil spoustu času se svým přítelem Nevillem Livingstonem, kterému bylo přezdíváno Bunny. Spolu  navštěvovali hudební třídu, kterou vedl slavný jamajský zpěvák Joe Higgs a zde se setkali s Peterem Macintoshem. Brzy se stali dobrými přáteli. Ve svých 16 letech se Bob vydal na cestu za splněním svého snu, stát se muzikantem. Mnoho mladých lidí se tak snažilo oprostit od každodenních strastí. Jedním z nich byl i již ve svých 14 letech velmi úspěšný Jimmy Cliff, tehdy Bobův nedostižitelný vzor. Na jeho popud Marley nahrál v roce 1962 své první dvě písně "Judge Not" a "One Cup of Coffee". S nimi měl na Jamajce celkem velký úspěch, a tak o dva roky později zformoval s Bunny Livingstonem, Peterem Macintoshem (Toshem) a dalšími dvěma zpěváky vokální kvintet Wailing Wailers. Po čase, když se kapela zredukovala na trio, byli Marley, Tosh a Livingston představeni producentu nahrávací společnosti Coxsone - Clemetu Doddovi. Zde nahráli svou první píseň "Simmer Down", která se na Jamajce setkala s opravdu velkým úspěchem. Jako pomoc pro nahrávání jejich písní poskytlo studio několik talentovaných SKA hudebníků a Wailing Wailers se stávali stále populárnějšími v lokálním jamajském měřítku. Jejich obecenstvo rychle rostlo a nahráli několik dalších písní. Bob se brzo stal vedoucím představitelem kapely a zároveň hlavním autorem písní. 10. února roku 1966 se oženil se svou přítelkyní Ritou Anderson a krátce na to kapela přešla z hudebního stylu SKA na Rock Steady. Tím se dostali do rozporu s Coxsonem, který je chtěl mít jako SKA kapelu. Wailing Wailers tedy Coxsone opustili a přejmenovali se na pouhé The Wailers. Později potkali Lee Perryho, s jehož pomocí nahráli písně jako jsou "Duppy Conquerer", "Soul Rebel", "400 years" a "Small Axe" V roce 1970 se Wailers rozrostli o Astona Barreta a jeho bratra Carletona. V tu dobu byli již velmi populární v Karibské oblasti, ale mezinárodně stále ještě neznámí. Bob pak odjel s Johnny Nashem do Švédska a do Velké Británie, kde se pokusili prosadit tuto jamajskou hudbu v rámci starého kontinentu. V Londýně Bob navštívil Chrise Blackwella, šéfa společnosti Island Records Basing Street Studios. Blackwell o Wailers již slyšel a rozhodl se umožnit jim nahrávání pod štítem jeho společnosti. A tak Wailers nahráli pro Island první album s názvem "Catch a Fire", které neslo značné kvality. V roce 1973 vzniklo druhé album "Burnin", které obsahuje písně jako "Get Up Stand Up" nebo "I shot the Sheriff", kterou od Wailers převzal Eric Clapton a ještě více tak kapelu proslavil. Roku 1974 se Peter Tosh s Bunny Livingstonem rozhodli formaci opustit, protože jim vadilo stavění Bobovi osoby do popředí a odešli každý na svou sólovou dráhu. Nahradili je členky pěveckého tria I-Threes - Rita Marley - Bobova manželka, Judy Mowatt a Marcia Griffith Roku 1975 bylo nahráno třetí album "Natty Dread" obsahující například písně "Talking Blues" "No Woman No Cry" a "Revolution". Po následujícím  Evropském turné, ze kterého vzešlo album "Live" obsahující živé nahrávky skladeb jako je například "No Woman No Cry", která se stala světovým hitem, bylo nahráno album "Rastaman Vibration", na kterém figuruje píseň "War", jejíž text je zhudebněný projev Jeho Císařské Výsosti Haile Selassiho I. Dva dny před připravovaným koncertem, který se měl konat 5. prosince roku 1976 jako předvolební podpora, do Bobova domu vtrhl střelec a několikrát vystřelil na Boba, Ritu a dva jejich přátelé. Tato událost naštěstí nikoho nestála život, pouze Bob byl zraněn. Rok po tomto pokusu o atentát bylo nahráno album "Exodus" Když se pak The Wailers vydali na další turné po Evropě, Bob  si při fotbalu poranil  prst na noze, jehož hojení bylo později klasifikováno jako rakovinné. Cesta k vyléčení vedla přes amputaci poraněného prstu, kterou Bob odmítl, protože takový zákrok by odporoval jeho Rastafariánskému přesvědčení. Během Exodus tour Bob také přijal velmi významný prsten, jehož původním vlastníkem byl Etiopský Císař Selassie I. Po té co byl Bob informován o své diagnose rakovinného bujení, turné bylo ukončeno. Tato skutečnost ho však nijak neodradila od jeho další hudební práce a roku 1978 vzniklo album "Kaya" Po roce 1978 kapela nahrála další živé album "Babylon by Bus" a také přišli s novým studiovým albem "Survival". V roce 1980 Bob zjistil, že jejich manažér kapelu ošidil, a tak ho zbil a propustil. V dubnu téhož roku byli Wailers pozváni k odehrání koncertu v Zimbabwe uspořádaného ku příležitosti vyhlášení nezávislosti této africké země. Bob později řekl, že toto pozvání bylo největší poctou jeho života. O něco déle vzniklo album "Uprising" a pro samotnou budoucnost kapely se vše vyvíjelo velice slibně. Bobův stav se však začal zhoršovat, ale on se chtěl i přes lékařská upozornění vydat na již připravované nové turné. To začalo v Bostonu a následoval New York. V průběhu tohoto New Yorského koncertu Bob vypadal velmi špatně a téměř omdlel. Druhý den ráno zkolaboval a byl odvezen do nemocnice, kde byl nalezen nádor na mozku a lékaři mu dávali jeden měsíc života. Rita chtěla turné ukončit, ale Bob chtěl pokračovat dál. Odehrál tedy ještě nezapomenutelný koncert v Pittsburghu, ale byl již natolik nemocný, že nemohl pokračovat a turné bylo nakonec opravdu zrušeno. 4. listopadu se nechal pokřtít u Etiopské ortodoxní církve a přijal jméno Berhane Selassie. Nějakou dobu se léčil v Německu, kde oslavil své poslední, 36 narozeniny. Léčba však nebyla příliš úspěšná a protože Bob chtěl zemřít doma, vydal se zpět na Jamajku. Tuto cestu však nestihl dokončit. Zemřel 11. května roku 1981 v nemocnici na Miami. Po smrti byl převezen na Jamajku   a pohřben se všemi poctami, které jeho osobnosti náleží za přítomnosti tisíce lidí, kteří tak projevili své zdrcení nad ztrátou hrdiny a respekt k jeho dílu, jeho odkazu. Bob Marley byl uložen do mausolea v místě svého rodiště. Bob cítil svůj osud a pronesl nesmrtelná slova zakotvená v jedné z písní : 

     "Jednoho jasného rána, až má práce bude dokončena, odletím daleko odtud, domů do Sionu." 

        Bob Marley byl mnohými vnímán, jako převtělený Ježíš Kristus, vykupitel, který se vrátil, aby vyvedl planetu ze zmatků.       V tomto pojetí jeho života je rakovina, která ho zahubila vyobrazována jako osudný Ježíšův kříž. Judy Mowatt z I-Threes řekla: "Když potřebuješ upozornit na určitou situaci nebo krizi, vždy tu bude píseň Boba Marleyho, která se jí týká a poukazuje na ní. Bob byl hudební prorok." Bob Marley vyrůstal v prostředí, kde význam slova "jistota" neměl přílišnou váhu, však co je bezesporu jisté, že Bob nikdy nenapsal špatnou píseň. Byl umělcem přesahujícím všechny kategorie, třídy a vyznání pomocí kombinace vrozené slušnosti a hluboké moudrosti. Byl nejen hudebním prorokem, velmi schopným skladatelem a výborným hudebníkem, ale i velkým Rasta myslitelem, který šířil svou víru z útrob svého srdce do celého světa a snažil se tak navodit globální stav míru a otevřít naším pohledům obraz "Jednoho světa, jedné lásky" Pro všechny Rastafariány Bob žije dál ve svých písních, ale hlavně v naších duších.

 

Náhledy fotografií ze složky Bob Marley

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář